NAPŘED ZMIZÍ SOFTWARE, POTOM LIDI, POTOM I FIRMY

300 miliard dolarů zmizelo za týden.

Ne kvůli válce. Ne kvůli krachu. Zmizelo, protože firma Anthropic vypustila AI agenta, který dělá práci jako člověk. Kliká. Vyplňuje. Posílá. Obsluhuje software. Jako zaměstnanec. Jen bez platu.

Investoři si to přes víkend spočítali. Atlassian minus 35 procent. Salesforce minus 28. ServiceNow minus 30. Celý byznys model, který se budoval dvacet let, se zhroutil za pět dní. Forbes tomu říká SaaSpocalypse.

Důvod je prostý. Software firmy prodávají licence za uživatele. Máš tým dvacet lidí? Platíš dvacet licencí. AI agent nahradí pět. Firma přestane platit za pět. Znásob tisíci firmami.

Ale to je jen první dominová kostka. Protože to, co se stalo softwaru, se stane i lidem. A pak i firmám, které je propustily.

KAŽDÝ PROPUŠTĚNÝ ČLOVĚK JE ZÁKAZNÍK. NEJDŘÍV ZMIZÍ SOFTWARE, PAK LIDÉ, PAK FIRMY.

Salesforce propustil čtyři tisíce lidí. Amazon šestnáct tisíc. Microsoft patnáct tisíc. Klarna sedm set. Akcie letí nahoru. Zisky rekordní. Investoři tleskají.

Nikdo si neřekne tu jednoduchou věc. Propuštěný člověk nenakupuje.

Firma propustí. Zisky vyletí. Za pár měsíců začnou klesat tržby. Zákazníci nemají peníze. Firma zjistí, že propustila svoje zákazníky. A to už nejde vrátit. Bez injekce kapitálu do tohohle stroje nelze dorovnat cenu práce. Naše ekonomika bude muset fungovat jinak.

Henry Ford kdysi řekl: moje auta si musí dovolit koupit i moji dělníci. Dneska nikdo takhle nepřemýšlí. Dneska každý řeší svůj kvartální report. A kvartální report říká: propusť a ušetři.

AI ZLEVNÍ TVOJI PRÁCI. ALE NE TVŮJ ŽIVOT.

Copywriting spadne na třetinu. Překlady na polovinu. Účetnictví taky. Programování? Taky. Proč platit člověka, když stroj udělá totéž za zlomek?

Ale bydlení? V Praze byt stojí přes 130 tisíc za metr. To AI nesníží. Jídlo? Inflace nejde dolů. Energie? Taky ne.

Tvoje práce stojí míň. Tvůj život stojí stejně. A tohle jsou ty nůžky, o kterých nikdo nemluví. Příjem klesá. Náklady na život zůstávají. A když to pocítí miliony lidí najednou, přestanou utrácet. Netflix zruší. Spotify taky. Nový iPhone? Zapomenou.

Amazon nemá komu prodávat. Apple nemá komu prodávat. Netflix nemá koho streamovat.

Z pohledu jedné firmy propouštění dává smysl. Když to udělají všechny? Systém se zhroutí. Každá firma si myslí, že je chytřejší než ostatní. Žádná nevidí, že padají všechny najednou.

A NIKDO NEMÁ PLÁN.

AI zrychlilo tak, že regulace ho nemůže dohnat. Vývoj se s agenty posunul asi o čtyři roky dopředu. To okno, co jsme si mysleli, že máme? Právě zmizelo.

A co dělají vlády? Nic. Žádná vláda v Evropě ani ve světě nepřipravila politiku pro masový výpadek kognitivní práce. Žádná záchranná síť pro lidi, kteří přijdou o práci ne vlastní vinou. Žádná regulace toho, jak rychle můžou firmy nahrazovat celé týmy. Žádný plán, jak zdanit firmy, které ušetří miliardy na mzdách. Žádné opatření. Vůbec nic.

Politici řeší imigraci, Trumpa, Epsteina. Předhozená anestezie naší pozornosti. Hot topics, kterými se plní zpravodajství, zatímco pod povrchem probíhá největší strukturální změna trhu práce za posledních sto let.

EU přijala AI Act. Regulaci, která řeší, jestli AI smí rozpoznávat obličeje. Ale neřeší, co se stane, až AI nahradí miliony účetních, právníků, programátorů a copywriterů. Protože o tom se hlasovat nedá. Na to neexistuje komise. Na to nikdo nemá odpověď.

Budou zdaněné firmy, které nahradí lidi stroji? Dostanou podporu ti, co přijdou o práci? Bude existovat něco jako přechodný příjem pro lidi, kteří se potřebují přeškolit? Kdo to zaplatí?

Nevíme. Protože nikdo neřeší. Protože nikdo nechce být ten, kdo řekne nahlas: přichází vlna a my nemáme záchranné vesty.

Mezi dneškem a reakcí vlád je mezera. Možná dva roky. Možná pět. V tom období budeš na to úplně sám.

Tak to řeš ty. Mluv o tom. S rodinou, s přáteli, na sociálních sítích. Piš politikům. Ptej se, co plánují. Sdílej tenhle článek. Protože čím víc lidí to vidí, tím dřív se to stane tématem, které půjde ignorovat.

ALE V TÉ MEZEŘE JE PŘÍLEŽITOST. A TADY JE TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ.

Podívej se na svoji práci. Ne jako na jeden velký blok. Jako na sérii kroků.

Každá práce se skládá ze dvou věcí. Z rozhodování a z provádění. Copywriter rozhodne JAK má text znít – a pak ho napíše. Programátor rozhodne JAK má systém fungovat – a pak napíše kód. Účetní rozhodne, co optimalizovat – a pak to ručně zpracuje.

AI nahrazuje provádění. Napíše text. Napíše kód. Zpracuje data. A dělá to rychle, levně a bez přestávky.

Ale AI neví, CO má vzniknout. Neví, PROČ to dělá. Neví, jestli to SEDÍ do kontextu toho, co klient doopravdy chce.

Tohle víš ty. Protože s klientem mluvíš. Protože rozumíš jeho byznysu. Protože chápeš, co stojí za zadáním, ne jen to zadání samotné.

ZNALOST KONTEXTU. To je tvoje hodnota. A tu ti AI vzít nemůže.

Otázka je, jestli ji využiješ.

PŘESTAŇ DĚLAT PRÁCI. ZAČNI JI ŘÍDIT.

Představ si, že místo jednoho textu za den jich zvládneš deset. AI napíše, ty zkontrolujíš, opravíš kontext, ověříš tón. Co dřív zabralo týden, zvládneš za den. Místo jednoho klienta jich obsloužíš deset.

Představ si, že místo jednoho webu za měsíc jich navrhneš pět. AI naprogramuje, ty rozhodneš o architektuře, o struktuře, o tom, co má web komunikovat.

Představ si, že místo jednoho marketingového průzkumu za měsíc jich uděláš deset. AI zpracuje data, ty rozhodneš, co z nich vyplývá a co s tím.

JAK SKUTEČNĚ TVOŘIT S AI - NE GENEROVAT

Když píšu tenhle článek, nedělám to tak, že sednu a píšu od začátku do konce. Rozdělil jsem sám sebe do rolí. A každou roli teď dělá jiný agent.

První je nápad. Ten mám pořád já. Vím, o čem chci psát, proč je to důležité, co chci říct.

Druhý je výzkumník. AI mi za hodinu najde data, příklady, ověří fakta. To by mě před rokem zabralo celé dopoledne. Já si z toho připravím pár hlavních bodů a myšlenek.

Třetí jsem zase já. Diktuju nahlas. Svůj článek. Jak mi to jde v hlavě. Nefiltruju, nepřemýšlím nad gramatikou. Prostě mluvím.

Čtvrtý agent je zapisovač. AI přepisuje moje slova a formátuje je podle mého stylu. Vždyť jsem napsal tolik textů včetně jedné knihy, že mě má dokonale načteného. Ví, jak píšu, protože se učila z mých předchozích textů. Já zase dopíšu či přepíšu, co je potřeba.

Pátý je editor. AI projde text, vyladí přechody, zkontroluje, jestli to dává smysl. A hlavně opraví překlepy, protože píšu jak Tatar.

No a šestý je správce sociálních sítí a webů. Agent umístí články na web a sítě, kde mají být.

Článek, co by mi před rokem zabral půlden? Mám hotový za necelou hodinu. S mým plným autorstvím, protože AI za mě nic nepíše. Já dělám tu práci, co bych normálně dělal. Jen říkám šesti agentům, co má být výsledkem. Jak mě mají násobit. Píšu, doplňuju. Kontroluju výsledky. Schvaluju nebo vracím k úpravě.

A tohle není budoucnost. Tohle dělám teď. Každý den.

Klíč je uvažovat SYSTÉMOVĚ.

Ne "jaký úkol mám udělat?" Ale "co má vzniknout, proč, a jak to postavit tak, aby to AI mohla udělat za mě?"

To je rozdíl mezi plničem úkolů a architektem. Plnič bude nahrazen. Architekt bude násoben.

TY MŮŽEŠ ZAČÍT STEJNĚ.

Můžeš začít sám sebe násobit. Stát se kentaurem – napůl člověk, napůl AI. Najít části své práce, které můžeš dát agentovi. Nemusí to být celá práce. Stačí kus. Napřed v malém.

Přinese to víc věcí než si myslíš. Když budeš mít věci rychleji, můžeš víc odpočívat. Nebo víc vydělat. Nebo obojí. A i kdyby tvoje profese byla jednou nahrazená AI – budeš už ten, kdo ví, jak dělat svou práci s AI. Ne ten, kdo byl nahrazen.

Nepotřebuješ na to AI. Potřebuješ nahodit myšlení "do systému".

Sedni si s tužkou a papírem. Sepiš si, co děláš celý den. Co konkrétně děláš za práci. Co se v ní děje? Rozděl to. Kde rozhoduješ? Kde potřebuješ informace nebo kde je výsledkem něco, co se dá popsat? Kde jen provádíš? Tam, kde provádíš, tam nasaď AI. Tam, kde rozhoduješ – tam jsi nenahraditelný. A tam se soustřeď.

Všechny ostatní věci můžeš definovat jako roli agenta. Vyber si jednu. Zkus tu roli popsat. Jako bys chtěl tenhle kus práce předat kolegovi. To je začátek.

Jeden krok. Jedna část práce. Vytvoř na ni AI agenta, pokud už víš jak. Pokud ne, počkej na další články a videa. Může to být agent, co ti přepisuje diktované poznámky. Nebo takový, co ti dělá rešerši. Nebo ten, co zakládá účetnictví. Malý krok. Vyzkoušej to. Pak přidej další.

ROK 2026 JE DOST MOŽNÁ POSLEDNÍ ROK, KDY MŮŽEŠ NASKOČIT.

Nůžky mezi těmi, kdo AI používají, a těmi, kdo ne, se rozevírají exponenciálně. Kdo má AI teď, násobí výkon. Kdo nemá, zůstane pozadu. Za rok to nepůjde dohnat, protože technologie se rozvíjí rychleji než lidská schopnost se učit. Ten, kdo už začal, bude rozšiřovat, zatímco ostatní budou teprve dohánět.

Naskoč teď. Okno se zavírá.

Hodně z vás se na mě po minulém článku obrátilo s konkrétními dotazy a já rád poradím, když mám prostor. Tak jsem ho udělal. Zřídil jsem možnost se na půl hodiny online spojit, pokud chcete společně popřemýšlet nad svým přechodem k AI. Můžeš si rezervovat termín na linku v komentářích.

V projektu chci pokračovat #aickoprolidi – sdílet víc konkrétních návodů, jak začít uvažovat jinak. Dokud je čas. Jak se na to připravit.

Můžeš mi nechat mail, pošlu ti na něj, až zase něco napíšu. Ukážu ti víc.

Pandemie měla konec. Tohle je začátek něčeho, co konec mít nebude. A my máme možnost oproti pandemii se zachovat jinak. MŮŽEME SE PŘIPRAVIT A NEIGNOROVAT FAKTA.

P.S. V dalším dílu: Co AI neumí — a proč je to tvoje šance.

#aickoprolidi #ai #umelainteligence #aicko #aikouc